Reklama
 
Blog | Tomáš Jungwirth

Libertarianismus: to pravé opium lidstva

V poslední době jsem v naší společnosti zaznamenal poměrně masivní rozšíření nebezpečné drogy. Závislost se šíří především mezi mladými lidmi, což dává smysl, neboť tato droga je prodávána zdarma a je velice návyková. Hovořím o v pravém slova smyslu ultrapravicové (aniž bych ji jakkoli obviňoval z hlásání rasové či národnostní nenávisti) ideologii, obvykle nazývané libertariánstvím, libertarianismem či neoliberalismem. V druhé polovině 19. století přišla doba ideologického anarchismu, dnes tu máme libertariánství. Oba tyto směry jsou si až překvapivě podobné a také ze své podstaty stejně zvráceně utopické.


Vezmu-li si k ruce Immanuela Kanta, pak jsem
přesvědčen, že libertariánství nepramení z přirozené lidské touhy po svobodě
(jakožto hodnoty jejímž základem je společnost a interakce v ní, a která
se řídí právním rámcem), nýbrž z potřeby „libovůle", která nebere
v potaz svobodu druhého. S tímto se podle všeho potýkal již
materialistický liberalismus, ze kterého libertarianismus vychází, a který posouvá dále ad absurdum. Ty
až hedonické teorie liberalismu, volající po sledování vlastního požitku, šly
nutně proti přirozenému zákonu a proto se ukázaly jako neživotaschopné. Upřímně
mě překvapuje, že je na ně stále navazováno.

Základním
problémem je, jak už to často bývá, morálka (v tomto případě spíše její
absence). Podle libertariánů nepřísluší státu, aby rozhodoval o tom, co je
dobré a co je špatné, měl by toto rozhodování nechat na jedinci. Ten by pak
uvažoval na principu dobré=kladný užitek, špatné=záporný užitek. To by mohlo
fungovat jen v absolutně morální společnosti, kde by zásadní hodnotou užitku
byla například pomoc druhému či péče o všem společné životní prostředí. Taková
společnost je přirozeně utopická, naopak se mi zdá, že taková praxe by vedla k
definitivní "materializaci" společnosti.


nábožensky založená představa o tom, že trh spasí jedince, a že žádných
intervencí není třeba, má povážlivé trhliny. Nejen, že nelze očekávat, že trh
bude poskytovat flexibilní ochranu přírodních zdrojů a životního prostředí,
nejen, že by na něm s největší pravděpodobností vzniklo několik všemocných
monopolů s vyděračským potenciálem. Především je evidentní, že bez státních
zásahů, bychom zde stále měli obchod s otroky, s bílým masem či bující obchod s
lidskými orgány. Sami bychom byli nejspíš obětí této diktatury trhu, která jde
proti všemu, co dělá člověka člověkem.

Reklama

Domnívám
se, že je proto nezbytné, aby existoval stát s dostatečnou autoritou, který
vytváří právní a institucionální rámec vycházející z přirozeného práva, a který
je schopen dohlížet na dodržování základních regulativů. Převedení zdraví či
vzdělání na tržní komoditu či absence veřejného prostoru, to jsou možné
důsledky libertarianismu v praxi, které rozhodně nejsou žádoucí (doslova bych
konstatoval, že nejsou "user friendly"). Vyspělé státy jsou si toho vědomy a od
tohoto vědomí se odvíjí historie jejich úspěšných politik posledních
desetiletí. "Stát blahobytu" se osvědčil, proč nyní všechno bourat?    

Tak, jak
byl komunismus zajímavou koncepcí a lákavou ideologií, je jí i
libertarianismus. Důsledky prvního v praxi známe, důsledky toho druhého bych na
vlasní kůži poznat nechtěl. Snad to většina samozvaných libertariánů myslí
dobře a upřímně. Bohužel tato jejich motivace vesměs vychází jen velké naivity.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama