Samotná problematika státních maturit je velice složitá a
komplexní, a přestože jsem v principu zastáncem jejich zavedení, jsem
ochoten si zároveň vyslechnout (a respektovat) argumentaci druhé strany. Na
jedné straně stojí snaha zkvalitnit a zefektivnit školský systém, časová tíseň
způsobená zejména problematikou čerpání evropských dotací na rozjetí projektu a
snaha dále neničit již jedním jejich odložením pošramocenou pověst. Proti tomu
pak požadavky studentů, aby byly profesionálně připravené, aby pro ně byly
smysluplné (tedy aby VŠ jejich výsledky zohledňovaly), aby zároveň nebyli jen
pokusnými králíky, a především – aby znali přesný rozsah zkoušené látky, a aby
jí nebylo příliš mnoho. K tomu se pak přidávají další dílčí otázky –
například jaký má smysl dělat zároveň maturitu „školní“ a „státní“ a podobně.
Zdálo by se tedy, že každá strana má své argumenty, a že
existuje (ač časovou tísní zúžený) prostor pro diskusi. Diskuse je nakonec také
tím, po čem protestující studenti volají – mají dojem, že jejich názory nejsou
vyslyšeny. Potud je jejich snaha legitimní. Ovšem, když jsem viděl záběry
z první, červnové demonstrace, byl jsem upřímně zděšen. Nejen, že většina
protestujících protestní akci evidentně brala v prvé řadě jako příležitost
„zatáhnout“ školu a o samotné problematice věděla minimum. Nejen, že se chovali
agresivně a svezli se na „vajíčkové“ vlně, pouze místo nich použili rajčata.
Nejen, že nenechali ani promluvit poslankyni Michaelu Šojdrovou, která je
chtěla vyzvat, aby dali šanci alespoň podzimní generální zkoušce. Především
jasně ukázali, že se zdaleka nejedná o nezávislou studentskou iniciativu, ale
naopak o politicky zmanipulovaný dav. Nad akcí mávala taktovkou Olga Zubová,
která protestující podpořila. Hlásala hesla, rozdávala trička. Snad nikomu z
protestujících nevadilo, že školství je úplně mimo její agendu, že za vším
stojí peníze provařeného pana Soukupa. Byla to přece jen jedna velká party.
Vím, jak to ve vysoké politice chodí a stejně tak vím, že slušné
občanské iniciativy či sdružení s politiky sice jednají, ale rozhodně je
nekriticky neadorují a už vůbec se neupisují vlastní krví k získání
pochybných peněz. Když jsem s připomínkami a dotazy kontaktoval jednoho
z představitelů studentského protestu Adama Cypricha, napsal mi „My jsme
svoji nezávislost nikomu neobětovali, nejsme tak naivní.“ Zároveň dodal:
„Nesnažíme se zakrýt to, že spolupracujeme s paní Zubovou či panem Soukupem, my
se za to nestydíme.“ V tom vidím zjevný rozpor. Studenti tvrdí, že jednání
s politiky jsou nutná, protože koneckonců rozhodování o osudu státních
maturit je rozhodováním výsostně politickým. S tím lze souhlasit. Ale proč
se potom jedním jediným konkrétním (a ještě tak kontroverzním) politikem sami
zaštiťují, to netuším.
Studentské protesty proti státním maturitám tak ztratily
veškerou svou kredibilitu. Dokonce vznikla i jakási neorganizovaná „vnitřní“
opozice, která se odmítla účastnit dalších akcí a protestů, pokud představitelé
budou nadále v úzkém kontaktu se Soukupem a Zubovou. Navíc přišly
prázdniny, škola skončila, chuť protestovat opadla… A tak na poslední
demonstraci dorazilo jen něco přes stovku protestujících. Sledoval jsem to
s trochou škodolibosti.